Důchodci, milovníci adrenalinových sportů
Původně jsem tento text chtěl nazvat co se vám nestane při jízdě vlakem, ale tento název je mnohem prozaičtější. Dnes jsem byl ve škole pouze na otočku, obhajovali jsme s parťákem projekt do databází, takže jsem vracel domů ještě brzy dopoledne a potkal jsem ve vlaku spoustu důchodců jedoucích na nákupy, z nákupů, na chaty atd. Výjimečně jsem si sedl už do prvního vagonu a klasicky koukal z okna.
Před zastávkou Česká začal vlak houkat a houkání pokračovalo až do zastávky. Díval jsem se co se děje a na přechodu přes koleje stála uprostřed kolejí důchodkyně obskládaná taškami a čekala až vlak přejede a ona do něj bude moci přejít na druhou stranu. V duchu jsem si říkal, že má babka ale štěstí, že nic nejede po druhé koleji. V tom okamžiku se objevil rychlík? Asi to stihla, babka, ale toho adrenalinu co musela zažít nejen ona, ale i strojvedoucí obou vlaků a možná i někteří cestující. Stihne to, nebo ne? Budeme kvůli její chybě stát několik hodin mezi poli, něž to policie vyšetří? A co případní svědci? Vydrží, byť jen krátkodobý, pohled na zbytky těla?
Rozjímal jsem dál cestou nad těmito možnými i nemožnými otázkami a mezitím se našla další situace. Důchodkyně sedící na sedadlech vedle mně si to ještě daleko před další zastávkou šinula ke dveřím. Normální jev, co kdyby nestihla vystoupit? Taktéž obtížena taškami však podcenila sílu setrvačnosti (vlak nebrzdil zas tak prudce) a nebýt pohotového cestujícího stojícího u dveří, který ji zachytil, by se rozplácla po zemi. To je sport, to je adrenalin! Udržím se? Chytí mně někdo a zabrání zlomení nějaké mé končetiny?
Cestu vlakem jsem přerušil v Tišnově, kde jsem chtěl něco nakoupit. Letmí pohled zase nasvědčoval, že o lidi v důchodovém věku nebude nouze. Stařík ve škodovce si to hrnul ke kruhovému objezdu, pomalu, bezpečně, ale blikal úplně obráceně. Nevadí stane se. Ale připomnělo mi to mého dědu, který také v pokročilém věku jezdil svým obstarožním žigulikem na nákupy a po doktorech a pokaždé se rozčiloval nad řidiči, kteří ho předjížděli. Říkal, že jezdí pomalu, ale bezpečně, bohužel si neuvědomoval, že jet 60?70km/h tak kde se může a bezpečně dá jet 90km/h většinu řidičů spíše naštve a dříve jim rupnou nervy. Taková zábava. Máš novější auto, co burane? A vydržíš to, co? Ha! Nevydržel!
V konečné fázi své cesty jsem přemýšlel, co důchodce vlastně vede k tomu, že se takto chovají? Že jdou do obchodu pro chleba, i když je venku namrzlo a je velká pravděpodobnost, že si něco zlomí? Že i přes výhrady lékařů a rodiny sami stěhují nábytek a potom se diví, že je v lepším případě bolí záda? Určitě musí jít o sport, jehož pravidla pochopíme, až nám bude stejně jako jim. Tělo selhává, okolí nás přehlíží a jestli budeme na světě o rok dva déle, na tom už také nesejde. Takže co si trochu zasportovat? Třeba to dnes vyjde?
přidat komentář zobrazit komentáře (0) (no)comment přečteno 903×