Včera jsem si hrál s knihovnou, která umožňuje zjistit verzi prohlížeče, který používá čtenář webu. Pro ty co neví, každý prohlížeč tyto informace posílá v hlavičce požadavku o webovou stránku, na jehož základě lze návštěvníka případně identifikovat.

User-agent je řetězec, kterým se prohlížeče identifikují serveru. Sdělují mu jakou mají verzi, na jakém operačním systému běží a s jakými dalšími prohlížeči jsou kompatibilní. Dříve některé servery upravovaly obsah zpracovávané stránky právě na základě těchto parametrů, dnes už slouží jen k identifikaci verze prohlížeče například pro statistické účely.

Jelikož si ukládám informace o každém čtenáři, mám za těch pár let pěknou databázi těchto identifikátorů. Jinými slovy, mám spoustu testovacích dat a mohu říct na kolik je daná knihovna použitelná. Při jejich procházení mě zaujal jeden obzvláště povedený user-agent.

Mozilla/5.0 (Mobile; Windows Phone 8.1; Android 4.0; ARM; Trident/7.0; Touch; rv:11.0; IEMobile/11.0; NOKIA; Lumia 520) like iPhone OS 7_0_3 Mac OS X AppleWebKit/537 (KHTML, like Gecko) Mobile Safari/537 

Při pozornějším čtení si všimnete, že se jedná o Nokii Lumia 520 s Windows Phone 8.1, které používá IE Mobile 11. Toto by ještě bylo v pořádku, ale daný telefon se také identifikuje jako Android 4.0 a kdyby to náhodou bylo málo, tak také jako iPhone s iOS 7.0.3.

Jelikož se jedná už o velmi starý telefon, nezbývá se pousmát, že Windows 8.x nebyly schizofrenní systém jen z uživatelského hlediska, ale také uvnitř.

Cloud je stále módní slovo, které hýbe IT světem. Kdo není v cloudu jako by nebyl. Ano, nechal jsem se unést mainstreamovou vlnou a i já mám potřebu trochu si ublognout na tohle téma.

Do cloudových aplikací a služeb jsem naskočil poměrně pozdě, respektive používal jsem aplikace na serverech a síťová uložiště ještě dříve než je lidé začali nazývat cloud. Tehdy to ale ještě nebyla kompletní služba pro širokou laickou veřejnost, ale pro lidi, kteří znali princip fungování protokolů ssh a ftp a dokázali si představit jakým způsobem vytěžit z této jednoduché služby maximum. S příchodem onoho magického slovíčka cloud se techniky používané ?lidmi z oboru? rozšiřují mezi běžné uživatele a každý může pohodlně využívat serverová uložiště podle libosti. Je to stejně jednoduché jako poslat e-mail.

Jaké služby můžu očekávat?

Typická velikost zdarma nabízených uložišť je v jednotkách GB. Určitě si říkáte, že to není nijak zázračné, ale když se podíváte na velikost svých dokumentů, většinou zjistíte, že je to kapacita více než dostatečná. Samozřejmě se najdou uživatelé, kteří mi tento názor vyvrátí, protože třeba zpracovávají fotky, hudbu nebo video a jejich dokumenty zabírají několik TB, ale při představě, že bych tolik dat stahoval nebo ještě lépe nahrával někdy na internet s průměrným českým připojením, je mi poněkud šoufle.

Používáte-li více počítačů zároveň, jistě oceníte, když budete mít na všech vždy aktuální dokumenty. Soubory se automaticky na pozadí synchronizují se serverem, takže odpadá potřeba manuálního přenášení na flash discích a přemýšlení jestli dokumenty, které zrovna přenáším jsou opravdu těmi aktuálními.

Další výhodou, kterou je potřeba zmínit je pravidelná záloha na straně serveru. Ne každý má doma dva disky zapojené do RAIDu a v případě, že by mu jeden disk odešel, má vždy zálohovaná data. Takto jsou alespoň i geograficky na jiném místě.

Poskytovatelé služeb

Firem, které nabízejí uložiště v cloudu je celá řada, mezi největší samozřejmě patří Google Drive nebo Microsoft SkyDrive, který nabízí zdarma 15GB, respektive 7GB úložné kapacity. Já bych ale rád zmínil UbuntuOne , který sice nabízí pouze 5GB uložiště, ale podporuje všechny myslitelné platformy včetně androidu a hlavně není ani od Googlu ani od Microsoftu.

Za sebe mohu doporučit UbuntuOne a pokud využijete mého odkazu s doporučením, budu velice rád.

Nová Windows jsou již nějaký ten pátek dostupná všem předplatitelům MSDN a také v rámci studentských licencí MSDN-AA. Tento systém jsem již zkoušel od betaverze, ale pouze ve virtualizované pomocí VirtualBoxu. Musím uznat, že na první zkoušku byly ?sedmičky? o dost rychlejší než virtualizované Visty a tak ve mě postupně hlodala myšlenka nahradit XP, zakoupená spolu s notebookem a prakticky vůbec nepoužívaná, novými Windows 7 Profesional.

Instalace

Tento okamžik nastal právě včera večer, kdy jsem se po 14 dnech zkoušení ve virtuálním prostředí rozhodl pro klasickou instalaci. Prvním poměrně zásadním problémem bylo nalezení funkčního DVD-RW, neboť jak jsem zjistil, člověk za pomoci velkých externích disků už nic nevypaluje, ale pouze přesouvá. Když má ovšem potřebu něco náhle vypálit, všechna média jsou buď někde dobře schovaná nebo ještě lépe podepsaná zubem času, který je nenávratně odeslal do křemíkového nebe.

Nakonec jsem nějaké prázdné médium našel, instalaci vypálil a nabootoval. Tento proces asi ani popisovat nemusím, protože je dnes u všech systémů stejný. Člověk jen tupě zadává co se po něm chce, pak počká, několikrát se to restartuje a za 20 minut je hotovo. Jak se říká: ?instalovat systém dnes dokáže i slepice, když jí nasypete zrní kolem entru.?

Po úspěchu minulých článků věnovaných základním operacím s disky, jsem se rozhodl přidat další. Ačkoliv bylo o rozdělování pevného disku na několik oddílů napsáno určitě hodně článků, není zase tak úplně na škodu přidat článek další.

Dialog, kde rozdělení disku můžete pohodlně ?naklikat? jsem již popsal v minulém článku. Teď se budu zabývat samotnou podstatou proč mít disk rozdělený na několik oddílů. V mnoha diskuzích se totiž objevují názory, že v dnešní době je rozdělení disku na několik oddílů velice zpátečnické. Já říkám, že ne.

Z důvodu třídění dat je lepší mít disků/oddílů několik. Systémový, kde je instalace samotného operačního systému a programů, které jsou buď špatně napsané nebo z jiného důvodu musí být nainstalovány na systémovém disku, disk na ostatní programy a disk na data. Tyto dva disky mohu být sloučeny do jednoho disku, nebo případně rozděleny na více disků.

Dnes jsem v betaverzi Windows našel jeden předčasný aprílový žert. Hned po startu mě přivítala chybová hláška, že nemám platnou licenci. Klinku na vyřešit a co se neobjeví? Nojo, je to jen beta! 

Vtípek z Redmontu