V předchozím článku jsem rozebíral výběr nového telefonu, kdy jsem nakonec skončil se Sony Ericssonem Xperia mini. V závěru jsem psal, že je na nějaké hodnocení ještě brzy, ale teď musím uznat, že už je ten pravý čas.

Plusy

• kompaktní rozměry
• rychlost odezvy při běžném použití (rychlý procesor, dostatek ram)
• aktivní rohy v Sony Ericsson GUI (rychlý přístup k uživatelem zvoleným aplikacím)
• indikační dioda nových událostí

Neutrál

• výdrž baterie (telefon opravdu moc nepoužívám, baterie mi při běžném používání vydrží cca týden)
• kvalita snímků z fotoaparátu
• micro SD karta má pouze 2GB (jen cca 700MB volného místa) a je příšerně pomalá
• kryt baterie trochu povrzává

Mínusy

• virtuální klávesnice je příliš malá na moje prsty (daň za kompaktní rozměry)
• pomalost fotoaparátu (prodleva mezi stisknutím spouště a pořízením fotky je někdy větší než 2s)
• senzor regulující jas displeje občas zlobí, obzvláště při osvětlení zářivkou
• příšerná kvalita přiložených sluchátek (ne že bych neměl rád pecky, ale běžně používám klasická sluchátka přes celé ucho a rozdíl v kvalitě výstupu je prostě neporovnatelný)

Celkově mohu říct, že jsem zatím spokojen. K telefonu jsem si týden po jeho pořízení dokoupil 16GB micro SD kartu, takže nedostatkem místa v telefonu netrpím. Nová karta je class 10, takže i rychlost kopírování dat je mnohem vyšší než s přibalenou 2GB kartou. Co se týče přibalených sluchátek, tak ty používám pouze v MHD a tak je člověk stejně rád, že vůbec něco slyší .

Svoji K700i jsem používal více než 6 let a nebýt toho, že tento týden odešla definitivně do křemíkového nebe, používal bych ji stále. Za tu dobu jsem si na ni opravdu zvykl a ledacos ji i odpustil. Přeci jen poslední dva roky to už byla dáma v letech, takže o problémy s joystickem (a obecně s ovládáním) nebyla nouze. Před rokem se dokonce na displeji objevil záhadný flek, který však stejně záhadně po dvou týdnech zmizel a už se znovu neobjevil.

Začátkem týdne mě ale v noci vzbudilo nějaké divné světlo, po chvilce hledání jsem přišel na to, že telefon, ačkoliv byl zamčený, svítil celou noc a spotřeboval skoro celou nabytou baterii. Připojil jsem ho tedy do nabíječky a šel spát. Ráno ale nabitý nebyl a odmítal se nabíjet. Další pokusy o oživení byly neúspěšné, takže nezbývalo nic jiného než se poohlédnout po novém telefonu.

Nedávno jsem si kupoval nový počítač a asi jako každý člověk, který hardware nekupuje každý den, jsem se musel rozhodnout co si vlastně chci koupit. Jak budu nový stroj používat a jaký konkrétní bude vyhovovat mým požadavkům. První otázka byla jasná, mám se zaměřit spíše na notebooky nebo spíš na stolní PC?

Od stolního počítače k notebooku

Před pěti lety, kdy jsem začal studovat vysokou školu, jsem dostal od rodičů na studium notebook. I když jsem předtím používal pouze stolní PC, byl pro mě notebook ideálním kompromisem mezi výkonem, rozměry a přenositelností. Počítal jsem s tím, že budu moci ve vlaku cestou do školy, případně ve škole, řešit úkoly nebo číst elektronická skripta. Veškerý výběr jsem proto přizpůsobil těmto požadavkům, čili kvalitní šasi a dlouhá výdrž baterie. Poslední parametr, rozměr, byl dost ošemetný. V podstatě jsem musel vzít v té době nejběžnější rozměr 15.4", jiné rozměry byly mimo moji cenovou hladinu.

Tak mi zase začalo zkouškové období a s tím i spojená nechuť trávit veškerý čas v knížkách. Stůl už mám uklizený, na koberci v pokoji už taky není ani jeden drobek a knížky mám otevřené na stole. Je čas kouknout na youtube.

Ačkoliv nemám moc rád články, které obsahují pouze videa, musím dnes udělat výjimku. A mám k tomu hned dva pádné argumenty. Za prvé jsem sem už dlouhou dobu nic nepřispěl (což bych mohl přičíst pracovní zaneprázdněnosti – nebo spíše lenosti něco kloudného napsat) a za druhé se mi všechny dost líbí, protože v sobě mají jisté kouzlo (ne jako dokola omílané reklamy na prací prášky). Takže vzhůru na ně!

Sorry