Pravá letní bouřka
Noc. Tmavá noc. Hodně tmavá noc, kterou naruší jen záblesky světla.
Vlastně ji narušují tak často, že lze už i plynule číst. Ale jinak je
tma. Elektřina nefunguje. Vypadla. Marně sháním svíčku. V šuplíku, kam
jsem ji loni při bouřce určitě dával už není. To není možné, nemohla
se jen tak vypařit? Nalézám ji o pár vrstev bordelu věcí a
prachu níže. Ještě najít ty zatracené sirky.
Nikdy bych si nepomyslel, že v dnešní době bude takový problém sehnat obyčejný oheň, zrovna teď, když je běžné elektrické zapalování a elektrické? Sakra? většina věcí je na elektriku?
Sirky nacházím perfektně uložené v druhém šuplíku odspodu psacího stolu? Nyní už bude konečně světlo? Poměju se. Můžu dělat zase spousty věcí, které ve tmě dělat nejdou? Ale proč? Proč bych zase upadal do každovečerních stereotypů. Bouřka si nevybírá, určuje události, přizpůsobím se jim? Poklízím sirky, poklízím svíčku do jiného šuplíku? a jdu, jdu si užívat bouřky? jdu spát?
přidat komentář zobrazit komentáře (0) Life & me přečteno 752×