Koho nepotkáš v lese
Původní název měl snad být co nepotkáš v žitě, ale žitem jsem dneska jel jen kousek cesty?
Cestou necestou, polem ne-polem, proháním se všude se svým rozhrkaným kolem. Zajíci nestíhají kličkovat, srnky vyskakovat z příkopy, koroptve natáhnout křídla, aby mohly vůbec vzlétnout. Štěrk odletuje od kol div nepřiletí až nahoru ke mně, jednomu placáku se ač netuším jak podařilo vyskočit až do úrovně kolen a patřičně mi moji agresivnější jízdu vrátit. Ne nejsem pobuda rušící lesní klid, vybírám si jen cyklostezky, které nikdo neudržuje a po zimní těžbě dřeva je ještě ani nespravil. Kopřivy už dorostly takové výšky, že samovolně spadly na cestu a zocelují už tak dost otrlé muže na železných ořích? tedy kolech. To je přesně ten kraj, drsný Horalistán.
Místní nalejvárna u rybníka, prej kiosek , je dneska zavřená, jinak bych tu po lese potkal ještě moc lidí válejících se v příkopech. Už je i příliš pozdě a šero na to, aby se v nedalekém rybníku cachtalo několik dětiček, bohužel je taky příliš brzo na cachtání polonahých slečen? a že jich není málo, obzvláště k večeru. Ještě že není úplněk, to bych taky mohl pozorovat hejna kaprů brázdící klidné vody rybníku v pevně sevřeném šiku připomínající vojenské tažení. ?My ten rybník dneska opustíme, přeskočíme hráz a uplaveme. Z nás žádné maso na štědrovečerní večeři nebude! Viva la revolition!?
Pokračuji dále, už jen kousek přes les a pak přes slibované pole, cestou jezevců ? místních zemědělců z JZD. Oni mají traktory, my jen kola. Podle toho taky cesta vypadá a v její půli házím slušnou tlamu. Jel jsem moc rychle brázdu po pluhu jsem nečekal. No nic, nasednout a jedu dále, mám to už kousek, ještě potok a jsem zase v jihomoravském kraji. Ale stále v Horalistánu?
přidat komentář zobrazit komentáře (1) halušky přečteno 1136×
tyjo, vojto, ty mas fakt literarni talent! sem asi zacnu chodit pravidelne si pocist? nevedel sem kam to mam napsat tak to davam pod clanek s nejlepsim odstavcem (ten stredni odstavec je vazne vynikajici)