Že lidé v poslední době málo čtou je už známý fakt. Moderní forma zábavy přetáhla lidi od knížek k rádiím, televizi a v poslední době k počítačům. Vždyť popravdě kdy jste naposledy četli knížku když byl k dispozici jiný způsob zábavy? V mém případě je to už pěkně dlouho?

Vzpomínám si na střední školu, kdy nám paní češtinářka, tetka Hanuška, doporučovala seznam knih k přečtení. Bylo úplně jedno, jestli člověk knížku přečte, půjde do divadla nebo shlédne film, ale musel o ní mít povědomí. Poslední možnost byla nejsnažší a také jí doporučovaná. Za necelé dvě hodiny (uznávám, někdy to může být i více) se dozvíte celý obsah knihy, nad kterou byste strávili i několik týdnů.

Ne že by bylo čtení knížky nějak obtížné, ale vždy jsem mýval problém začíst se. Nemohl jsem se soustředit na obsah, protože mi v hlavě kmitalo tisíce dalších, mnohdy zbytečných informací, které jsem za den pochytil.

časy se změnily, u počítače trávím prací většinu dne, takže zábavu už mu nesvěřuji. V televizi dávají poslední roky většinou samé ptákoviny, nebo reprízují tisíckrát omílané filmy s De Funesem, Belmondem a dalšími. Poslouchat rádio přímo nejde, ono je vlastně málo stanic, které se dají mimo řízení auta poslouchat. U poslechu musíte něco dělat, nedá se jen plně soustředěně odpočívat?

Návrat ke knize bylo jediné řešení a muším uznat, že mě zatím baví. Nejen, že se zabavíte, odpočinete si, ale také si doplníte středoškolské vzdělání. Když si totiž vzpomenu na seznam knih, u kterých jsem se ve svatém týdnu učil obsahy, dostanu chuť si je přečíst. A to je dobře. Dril v češtině a vedení českých televizí splnilo svůj úkol, zase s radostí čtu?