Přesně dneska tomu je dvacet let co jsem jednoho krásného červencového dne spatřil světlo světa. Začátky byly těžké, jako u každého dítěte, malého bezbranného, ukřičeného?

Rostl jsem, rostl a přestal jsem růst, studoval jsem, studoval jsem a studuji, tedy užívám si zasloužilého odpočinku po studiu?

Je to zajímavé otevřít novou stránku života, novou dekádu, třetí dekádu. Tak ze dne na den, bez očekávání končí jedna a začíná druhá, aniž by dala o sobě vědět. A přitom nic jiného nepřináší než zas jen další čárku v kalendáři?

Veselé narozeniny